B-17 Flying Fortress

 Hvězdicový motor s vrtulovými listy

Příbeh začíná v roce 2020, kdy jsem vyrobil zmenšené vrtulové listy “Hamilton Standard” pro později nerealizovaný projekt. Kolega Radovan Látal přibližně v tu stejnou dobu evidentně přemýšlel co se svým volným časem, kdy zrovna nevyrábí letadla a kování na vrtule, a zřejmě v návaznosti na Létající stůl inspirovaný Boeingem Stearman přišel s velmi nápaditou myšlenkou konferenčního stolu ve stylu motoru s vrtulí, inspirovaného bombardovacím čtyřmotorovým letounem B-17 z roku 1944. To byl opravdu původní záměr. Motor se měl dívat směrem nahoru, vrtulové listy měly být zkrácené a nést sklo kruhového tvaru přibližně metrového průměru. Jsme ale vrtulář a letecký klempíř, co vrtule vyrábí a nerozřezávají, tak nám jich bylo tak líto, že jsme se rozhodli je ponechat v celé délce a vnést tak nový projekt do našeho repertoáru, pro který jsme nevynalezli lepší název, než prostě letecké čumáky. Už to tedy nebude stůl, ale unikátní umělecké dílo, které bude prezentovat samo sebe.

Po roce a půl bere Radovan celý motor i s vrtulí do své základny v hangáru Meiermotors, kde večer maluje “nose art” a druhý den v odpoledních hodinách pořizuje nádherné záběry v prostředí, které už lepší snad ani být nemůže. Celý personál firmy, stejně jako Vy, se s úžasem dívá na monumentální umělecké dílo, které je výsledkem stovek hodin poctivého řemesla z ruk mistra leteckého klempíře Radovana Látala a mojí maličkosti, výrobce leteckých vrtulí Václava Stržínka.

Je hotovo, a v hlavách už se nám honí myšlenky na letecký čumák P-40 Wildcat. Ale protože je příjemné se dívat jak někdo něco dělá, tak Vám navrhuji se zatím pokochat komentovanou dokumentací výroby níže. Třeba nás jednou něčím inspirujete a my budeme mít tu čest i Vám předat kus poctivé práce.

Vrtulové listy a unášeč

Vrtulovými listy vlastně celý projekt začal. Jsou z buku, délka jednoho listu je 120cm, ležely už pár měsíců na dílně a čekaly, až se pro ně něco vymyslí. Když Radek přišel s nápadem vytvořit stůl ve stylu motoru z B-17 (to byl původní záměr), bylo rozhodnuto.

Poprvé v životě jsem mořil vrtuli černým mořidlem, ale kresba dřeva zůstala viditelná tak akorát, a protože jsme chtěli, aby bylo vidět, že jsou listy dřevěné, povrchovou úpravu jsem zvolil olej, který jim dal matný až jemně saténový vzhled. Na každém listu nesmí chybět originální emblém obou autorů.

Unášeč vrtule je jediný komponent, který  byl vyroben technologií 21. století, to jest na 3D tiskárně. Nemohli jsme se ubránit pocitu, že jsme si tím práci trohu ulehčili, ale frézování z kovu by bylo pro tento účel nesmyslně nákladné a alespoň jsem si zlepšil znalosti v kostrukčním softwaru. Radovan unášeč doplnil o hliníkový leštěný kužel už opět poctivého řemesla.