Gnome 7 Omega

Kašparův rotační hvězdicový motor

Blériot IX, 1909

Delší dobu jsem nosil v hlavě myšlenku, že bych chtěl vyrobit repliku rotačního hvězdicového motoru, bez vnitřností, jako doplnění spektra svých produktů z období počátků aviatiky.

Vymezení bylo od počátku jasné – musí být celokovový, historicky autentický, a musím k němu vyrábět i vrtuli. Volba padla na tento sedmiválec od firmy Gnome et Rhone, kvůli relativně jednoché konstrukci, vzhledem k tomu že se bude jednat o první kus, a také kvůli tomu, že mimo jiné poháněl slavný Blériot 11 našeho letce Jana Kašpara.

V polovině roku 2020 přišla zakázka na výrobu jakéhokoli hvězdicového motoru od Norského zákazníka, takže se projekt mohl rozběhnout. Většina dílů byla vyrobena subdodavatelsky, mojí úlohou byla tvorba výkresové dokumentace a následná kompletace včetně povrchové úpravy.

Dnes je motor téměř hotový, čeká se už jen na výrobní štítek. Dle reakcí kolemjdoucích a návštěvníků z řad leteckých nadšenců je k nerozeznání od originálu, což mě tedy vylmi těší. Ještě než se odešle novému majitelovi, využiju jej jako stylový stojan na focení svých vrtulí. Dostává se Vám tedy do rukou originální industriální umělecké dílo, technicky a historicky korektní, z autentických materiálů, a v kombinaci s Chauvierovou vrtulí je to prostě pecka.

Stručná historie a technický popis

Motor byl vyvinutý v roce 1918 ve Francii. Byl to jeden z prvních seriově vyráběných motorů určených pro létající stroje, s výkonem 50k. Při práci rotuje kolem své osy a palivo je do komor vpouštěno stěnou válce. Hlavu válce tvoří vahadlo s výfukovým ventilem. Proto ve filmech vidíte piloty po přistání černé jako kominíky, je to kvůli systému mazání “total loss“, to znamená, že všechen spálený olej včetně výfukových plynů je odstředivou silou vypouštěný ven a vrtulí hnán směrem dozadu.

Válce jsou hliníkové, motorová skříň včetně táhel a vahadel je z oceli. Váha motoru činí asi 40kg. Další už by se ale dal vyrobit s nižší hmotností, už máme zkušenosti. Vrtule je napevno spojená s motorem, a typyckou vrtulí pro tuto pohonnou jednotku je Hélice Intégrale/Chauviere o délce 245cm a stoupání 190cm.

Motor poháněl většinu průkopnických letounů od roku 1910 do roku 1914, jako již zmíněné Blérioty, Švédské licenční Thuliny, Německé Fokkery typu E, atd. Později byl nahrazen výkonnějším devítiválcem a trvalo pak ještě celou řadu let, než řadové motory dosáhly takového poměru výkonu a hmotnosti, aby mohly být plnohodnotně použity v letectví jako a konkurovat tak rotačním. V roce 1918 dosáhly rotační hvězdicové motory svého vrcholu, přesahujíc sílu dvouset koňských sil.